-         tělesný vývoj – prudký růst o 20 – 25 cm

-         zvýšení hmotnosti o 6 – 7 kg

-         změna proporce kostry těla a lebky                        

-         specifický psychomotorický vývoj

-         první podmíněné reflexy

Vnímání: bezděčné ( reakce na silné podněty)

Zrak: ulpívá, vizuomotorická koordinace, zdokonaluje se zraková ostrost, odlišně reaguje na různé barvy, na různou intenzitu světla, obliba pestrobarevných předmětů, koncem 1 roku rozliší 4 barvy. Asi ve 2 – 3 měsících sleduje pohybující se předmět nebo osobu. Ve 3 měsíci pozná tvář matky a asi ve 4 měsíci rozlišuje osoby blízké a cizí.

Sluch: v 1 měsíci reaguje na zvuk lidské řeči, ve 3. – 4. m. pozná a rozlišuje známé hlasy – až do 7. – 8. měsíce jsou jen zvukovým podnětem ( bez obsahového významu). Až v posledních měsících slova nabývají pro kojence určitého významu.

Chuť:

zpočátku rozlišuje chuť sladkou a mléčnou. Kolem ½ roku rozlišuje i další –smíšený jídelníček, dítě by nemělo poznat chuť slanou a kořeněnou- alergie na potraviny. Změna v konzistenci stravy – tekutá-kašovitá-polotuhá-tuhá (nepromeškat přechody).

Hmat: ( taktilní vnímání)

velice citlivé na chlad, teplo, sucho, vlhko, dotek, tlak a tah. Dítě musí být oblečené ve volném a pohodlném oblečení, aby mu umožňovalo neomezený pohyb.

 Čich:

dítě by mělo vyrůstat v čistém a vyvětraném prostředí

Pozornost: bezděčná, krátká

jestliže dítě vnímá  – zpozorní – zaměřuje se na určitý podnět, jev – ustrne motorický projev dítěte ( strne). Pozornost je bezděčná – založena na vrozeném základě – orientačně – pátrací reflex. Pozornost je krátká a je upoutána pouze silnějšími podněty.

Paměť:

paměťové stopy jsou odrazem všech činností, které během dne dítě absolvuje - vštípení do paměti. Protože paměť má velice krátké trvání má charakter znovupoznání zapamatovaného.

Představivost:

jsou-li založeny paměťové stopy ( pod pojmem tatínek má už konkrétní představu), na základě paměťových stop si vybaví předmět, osobu.

Myšlení:

převládá situační myšlení, řešení problémů metodou pokus- omyl ( schopni i šimpanzové)

myšlení je názorné, praktické, konkrétní – musí při tom určitou činnost vykonávat.

Řeč:

Přípravné období – do 9. měsíce ( předřečové)

nejdříve začíná neartikulovaně vydávat zvuky: ve 3. m. – broukání ( vrnění, mlaskání, pískání, houkání), ve 4. – 5.m. – žvatlání ( první lidské hlásky – k,g,ch,p,b,t,d,i,ú + slabiky pa,ba,ta atd)

období artikulované řeči – od 9. měsíce

první slova ( jedno – dvojslabičná), rozvoj závisí na dispozicích dítěte a na tom, jak s ním mluvíme ( frekvence kontaktu i kvalita – pozor na šišlání a patlání), mluvíme čistou správnou řečí. V případě správného vývoje děti začínají mluvit kolem 1 roku – nejprve jednoslovné věty.

Aktivní řeč x pasivní řeč. Pasivní řeč dítě používá již kolem ½ roku, reaguje na naší mimiku, gesta, výzvy ( kdepak máš očička, medvídka?– ukáže)

City:

velice vybarvené, silné – obzvláště týkající se biologických potřeb, pokud nejsou uspokojovány – dochází k podráždění, dítě je mrzuté – neprospívá. Vzdor u dítěte s nejednotnou výchovou ( babička dovolí, maminka zakáže). Aktivní forma – dítě se vzteká, pasivní forma – dítě je negativistické, nereaguje, nekomunikuje. Cit sociální – projevuje se pasivním úsměvem (4 měsíc) – odpověď na náš úsměv, nad 4 měsíce – aktivní úsměv ( pláč),

dítě se směje samo. City silné, často se střídají, naprosto bezprostřední.

Vůle:

založena na uspokojování potřeb biologických a psychických. Projevy chtění a nechtění.

Návyky – vytvářejí kostru pozdější vůle dítěte. Pokud si dítě získá řadu zlozvyků – důsledek nesprávné výchovy. Zlozvyk – negativně podmíněný návyk (reflex) – např. při jídle, usínání.

Nácvik vyprazdňování – kolem 7.m. vysazovat na nočník, nácvik hygienické péče – pravidelná spojena s hrou- příjemný pocit. Dítě vedené autokratickým způsobem – může vést k neurotizaci dítěte. Většina neuróz se zakládá do 1 roku.

Sociální vztahy:

nejsilnější k matce. Přes matku se navazují další vztahy ke členům rodiny. Na její otevřenosti závisí jak bude dítě sociabilní v pozdějším věku ( uzavřená matka – uzavřené dítě).

Motorický vývoj:

lokomoce – pohyb celého těla

motorika – hrubá – lokomoce      

                - jemná – motorika ruky

lokomoce se vyvíjí cefalokaudálním směrem ( od hlavičky k patě)

nejprve pohyb hlavičky + zpevňování šíjového svalstva, držení hlavičky

mezi 2. – 4. m. – obrací se z boku na bok

mezi 4. – 6. m. – převracení na bříško, v leže na bříšku – plazení při zapření nožiček, pase koníčky

mezi 7. – 8. m. – lezení po čtyřech, aktivní sed, opírá se, vzpírá, začíná se stavět, při pasení koníčků – nejprve se opírá o celé předloktí, pak jen o dlaně, dále o jednu ruku, lezení – stavění.První stoj – vratký, nejistý, široký o široké bázi. První chůze do strany podle něčeho, později chůze s námi za obě ruce, později za ruku vedle nás. Dítě musí mít volné oblečení – přiměřený pohyb, dále musí mít dostatek podnětů k pohybu.

motorika ruky: ( od ramene k prstům)

nejprve nekoordinovaně celými končetinami + vrozený úchopový reflex (do 2 – 4 m. vymizí).Dále dochází k otevření dlaně a rozvíjí se aktivní úchop – vkládání hraček do dlaně – první palmární ( dlaňový ) úchop – 4.m.(všechny prsty jsou v jedné pozici). 6. – 8. m. nůžkový úchop – palec je v opozici proti ostatním nataženým prstům. Do jednoho roku – klešťový úchop – palec a ukazovák tvoří kleštičky, ostatní prsty jsou skrčeny.

Lateralita – dítě pravo-levoruké? Zpočátku obouruké – lze pouze usuzovat. Koncem batolecího období (2. – 3. rok) se rozliší lateralita.

Pro rozvoj motoriky je nejdůležitější míra podnětů.